PRAVOVĚRNÁ KATOLICKÁ CÍRKEV

Bylo září r. 1414. Mladý ale starostí sevřený kněz vyhlížel z cimbuří hradu Krakovec do pestrobarevných lesů pod hradem...

Husův spisek Dcerka je jakýsi příruční kompas na cestě víry především pro dívky i ženy, ale také pro všechny dnešní křesťany.

Aby se Husa zbavili, systematicky o něm šířili pomluvu, že je heretik. Byl to přeci nejspolehlivější způsob, jak tehdy někoho zlikvidovat. Když pak Hus dokonce i před ekumenickým koncilem odmítl sám sebe prohlásit za heretika a kacíře, byl za tuto „neposlušnost a zatvrzelost“ upálen!

Zpráva z vizitace arcijáhna Pavla z Janovic z r. 1379 mluví o faráři v Mrtníkách, který sloužil mši v brnění...

Jan Milíč z Kroměříže (nar. po r. 1320 v Kroměříži, zemřel 1. 8. 1374 v Avignonu) je nazýván otcem českého reformního hnutí.

Husovy spisy

5 promočních řečí, 6 synodálních kázání, 14 Sbírky kázání, 8 odpovědí k žalobám, 16 teologických a polemických spisů, 22 katechetických a jeden spis O pravopisu českém.

Kaple zvaná Betlém byla založena r. 1391 v blízkosti bývalého Milíčova Jeruzaléma. Hus se zde stal kazatelem r. 1402.

Kniha vypráví Husův životní příběh v kontextu dějinného zápasu o vtělení Slova Božího do duše českého národa; předkládá známé i nové důkazy Husovi neviny; v základních rysech obhajuje Husovy kritizované názory a představuje ho jako pravověrného křesťana, který má co říci k našim dnešním morálním i duchovním sporů.

Dnešní historici posuzují M. Jeronýma Pražského podle žalob vznesených na něj před kostnickým koncilem  nedostatečně přihlížejí k jejich naprosté zaujatosti.